- mízní uzliny: vejčité / ledvinovité orgány různé velikosti (1-30 mm) s haldkým povrchem
- barva šedorůžová, bělavá
- uloženy na typických místech organismu – ve vazivu, tukovém vazivu
- jednotlivě / ve skupinách
- na obvodu vstup několika vasa afferentia
- hilum nodi lymphatici: místo vstupu tepny vyživující tkáň uzliny, výstupu žíly, a výstupu vas efferens (1-2)
- vas efferens vede mízu do nadřazené uzliny, nebo do většího mízního kmene
- tributární oblast: okrsek těla nebo orgánu, odkud uzlina přijímá mízu svými vasa afferentia
- regionální uzliny: skupina uzlin, která přijímá mízu z určitého okrsku, z určité tributární oblasti
- na povrchu uzliny capsula z hustého vaziva – v něm někdy buňky hladkého svalstva
- trabeculae: vycházejí z pouzdra dovnitř uzliny; dělí ji na neúplně uzavřené oddíly
- z trámců odstupuje retikulum: prostorová síť z retikulárních buněk a vláken; zde retikulární buňky (fixní makrofágy) i volné makrofágy
- prostory retikula prázdné / řídce protkané retikulárními vlákny; navzájem komunikují → sinusy uzliny
- sinusy uzliny: prostory pro průtok lymfy; vyplněné lymfocyty – tím vytvořeny folliculi lymphatici
- folliculi lymphatici: lymf.uzlíky; hl.v periferii uzliny
- podle rozložení sinusů a uzlíků v uzlině se rozeznává:
- subkapsulární sinus: systém dutin mezi pouzdrem a vlastní lymf.tkání; do něj přitéká míza z více vasa afferentia
- cortex: na obvodu uzliny mimo oblast hilu; obsahuje lymfatickou tkáň koncentrvanou v lymf.uzlíky, z nichž každý obsahuje světlejší zárodečné centrum z aktivovaných větších, méně barvících se imunoblastů
- v lymf.uzlíku se rozliší 3 koncentricky uspořádané zóny:
zevní – řidší; koelm celého uzlíku
intermediární – hodně lymfocytů
zárodečné centrum – s imunoblasty
- peritrabekulární sinusy: prostůrky, jimiž je kůra protkána; směřují podél trámců do oblasti hilu
- parakortikální zóna: mezi vlastní kůrou a hilovou oblastí uzliny; hodně lymfocytů bez typické folikulární úpravy; zasahuje i do přilehlých okrajů lymf.uzlíků kůry; od vlastní kůry se liší funkcí; obsahuje T-lymfocyty
- medulla: úsek mezi parakortikální zónou a hilem uzliny; obsahuje
medulární provazce – hustší lymf.tkáň s četnými plazmatickými buňkami
medulární sinusy – řidší lymf.tkáň; tudy míza z peritrabekulárních sinusů do tzv.terminálního sinusu → do vas efferens
Krevní cévy uzliny
- do uzliny v hilu vstupuje tepna přiměřené velikosti a vystupuje žíla
- jemné tepny oddělené z hilové tepny se větví jako tenké přímé větve
- pokračují do kůry → do kapilár v lymf.folikulech
- uvnitř folikulů v zárodečném centru méně kapilár než v okolní tkáni uzlíku
- dřeň zásobena řidčeji
- postkapilární venuly mají neobvyklou stavbu – vysoký endotel z kubických buněk; mezi mohou procházet koloidní roztoky a lymfocyty do perivaskulárního prostoru
- postkapilární venuly → větší žilky → hilová žíla
Funkce mízních uzlin
- více funkcí zapojených do obranného systému organismu
1. Filtrační funkce
- čistí mízu
- míza z mízních kapilár minimálně do 1 uzliny než se dostane do KO
- do uzliny přichází míza z vasa afferentia → do sinus marginalis → peritrabeulárními a medulárními sinusy → do sinus terminalis → vas efferens
- 99% mízy jde sinusy, kde makrofágy z lymfy vychytají částice, nežádoucí obsah, většinu antigenů
2. Imunobiologická funkce
- 1% mízy penetruje do kůry – do lymf.uzlíků
- vychytávání antigenů makrofágy, dendritickými buňkami
- B-lymfocyty rozpozanjí cizí antigen přímo / prostřednictvím receptorů / zprostředkovaně pomocí makrofágů a T-lymfocytů → aktivují se → migrují do zárodečného centra → dělí se a zvětšují se v imunoblasty → produkují plazmatické b. a aktivované B-lymfocyty
- plazmatické b.do zárodečného centra → syntéza protilátek proti danému antigenu → předávají je do lymfy, která vytéká z uzliny → lymfou protilátky do KO
- protilátky se navazují na antigeny → mikroorganismy s navázanou protilátkou snadněji pohlceny makrofágem / zahubeny aktivovanými T-lymfocyty
- aktivované B-lymfocyty vydávají a vážou protilátky na svůj povrch → opouští uzlinu → s lymfou do KO → znovu setkání s antigenem → vystoupí z oběhu do vaziva → diferencují se v aktivní plazmatickou b.
- pokud se v KO s antigenem hned nesetkají → pak se přemění v paměťovou b. (využito při aktivní imunizaci !!!)
- imunitní reakce se děje prostřednictvím B-lymfocytů a tvorby protilátek => humorální imunita
- při masivnější infekci → zduření uzliny = mnohočetná proliferace v zárodečných centrech
- uzlina v klidu má 1-3% plazmatických b. – tento počet radikálně stoupá po stimulaci antigenem
- v parakortikální zóně T-lymfocyty – nepředávají při imunitní odpovědi protilátky X reagují na rozpoznaný antigen přímo a lokálně lymfotoxiny => buněčná imunita (specifická, buňkami zprostředkovaná)
- T-lymfocyty funkčně heterogenní: část zabíjí cizí buňky cytotoxicky („Killer cells“, CTL-buňky, „Natural killer“ NK-cells → proti nádorovým b.); pomocné buňky T produkují lymfokiny (aktivují jiné T-lymfocyty, B-lymfocyty, indukce blastické transformace lymfocytů, chemotakticky přitahují granulocyty, makrofágy, stupňují fagocytózu,…)
- recirkulace lymfocytů: T-lymfocyty z mízního přítoku i z krevního oběhu uzliny vstupují do uzlin
- z krve vystupují mezi kubickými b.postkapilárních venul do lymf.tkáně uzliny a osidlují parakortikální zónu
- B-lymfocyty přichází krví v menší míře a vasa afferentia → do kůry uzliny
- T-i B-lymfocyty spolu s částí aktivovaných lymfocytů uzlinu opouštějí cestou lymfy do vas efferens i přichází s lymfou do KO
- z KO vystupují do tkání a orgánů (včetně kostní dřeně) → vracejí se zpět do cirkulace → z cirkulace zpět do mízních uzlin
Lymfatická tkáň v orgánech
- představuje folliculi lymphatici: roztroušené ve slizničním vazivu řady orgánů
- nejvíce v GIT, horních cestách dýchacích, močových cestách
- jednotlivé / seskupené (viz.folliculi lymphatici solitarii et aggregati tenkého střeva)
- průměr uzlíků 0,2-1 mm
- stavba obdobná jako lymf.uzlíků v mízní uzlině
- základem retikulum s fixními i volnými makrofágy a retikulárními vlákny
- v okách retikula nahromaděny lymfocyty
- uprostřed uzlíku vznik zárodečného centra
- v uzlících plazmatické b.v různých stupních diferenciace
- v uzlících převážně B-lymfocyty
- T-lymfocyty v řidší lymf.tkáni v těsném okolí uzlíku a mezi sousedními uzlíky
- lymfocyty z uzlíků ve slizničním vazivu střeva pronikají mezi enterocyty – často se tam nachází v záhybech M-buněk
- cévní zásobení obdobné jako uzlíky kůry mízních uzlin; obsahují lymf.kapiláry
- funkce obdobná jako v kůře lymf.uzlin X účinkují i v lokální obraně
- uzlíky se mohou měnit a přestavovat
Hlavní mízní kmeny
- sbírají krev z rozsáhlých oblastí těla
- převádějí ji do KO
Ductus thoracicus
- sběr mízy ze ¾ těla: z obou dolních končetin, z pánve, břicha, ze stěn orgánů levé poloviny hrudníku, levé horní končetiny, levé poloviny hlavy a krku
- vzhled tenkostěnné žíly se zduřením nad místy chlopní
- od cisterna chyli prochází kraniálně skrze hiatus aorticus za pravým bokem aorty
- od Th3 (arcus aortae) pokračuje kraniálně při levém boku jícnu, za levou a.subclavia a a.carotis communis, obloučkem zezadu dopředu překročí a.subclavia sin. → vstup do angulus venosus sinister !
- oblouček mízovodu před n.phrenicus, a.et v.vertebralis, před truncus thyrocervicalis
- při ústí v duktu chlopeň (po smrti povolí a do konce mízovodu vstoupí trochu krve)
- ústí do angulus venosus velmi variabilní – někdy rozdělen ve více ramen („delta“)
- vznik pod bránicí v retroperitoneálním prostoru za pravým bokem aorty (ve výši L1-L2)
- cisterna chyli: začáteční vřetenovité rozšíření; vstup mízních kmenů, jejichž spojením ductus vzniká
- truncus lumbalis dexter et sinister: párově z bederních mízních uzlin uložených po obou stranách aorty břišní; přivádí mízu z dolních končetin, pánve, většiny stěn břišní dutiny
- trunci intestinales: 2-3 kmeny z mízních uzlin orgánů peritoneální dutiny; před vstupem do cisterna chyli někdy spoejny v jednotný nepárový truncus intestinalis – velmi variabilní; eferentní mízní cévy z uzlin orgánů peritoneální dutiny vstupují do bederních uzlin (do trunci lumbales), menší část do trunci intestinales; pokud kmen jednotný, ústí častěji do truncus lumbalis, než do cisterna chyli
- těsně před vústěním přijímá 3 kmeny
- truncus jugularis sinister: podél v.jugularis interna z hlubokých krčních uzlin; přivádí mízu z levé poloviny hlavy a krku
- truncus subclavius sinister: podél v.subclavia sin.; z levé horní končetiny a axily
- truncus bronchomediastinalis sinister: z uzlin levé strany mediastina; mízu ze stěn a orgánů levé poloviny hrudníku; častěji vytvořená pleteň z více menších kmenů
- ductus thoracicus hodně variabilní: zčásti zdvojený, nahrazen pletení, chybí cisterna chyli,…
Ductus lymphaticus dexter
- sbírá mízu z pravé poloviny hlavy, krku, pravé horní končetiny, ze stěn a orgánů pravé poloviny hrudníku, z části horní plochy jater
- 1 cm dlouhý kmen
- uložen na pravé straně na m.scalenus anterior
- ústí šikmo shora do angulus venosus dexter
- před vústěním přijímá:
- truncus jugularis dexter
- truncus subclavius dexter
- truncus bronchomediastinalis dexter
- kmeny mohou ústit i samostatně do žil
- četné variace – někdy nahrazen pletení
Žádné komentáře:
Okomentovat